Nový rok jsem zahájila, jako většina dospělých lidí, tím, že jsem šla spát. Pokud jste četli můj předchozí článek, tak jistě chápete, že v předchozích letech jsem nebyla ochotná a vlastně ani moc schopná čekat do půlnoci kvůli takové prkotině, jako je změna posledního čtyřčíslí v datumu. Abych úplně nekecala, tak tomu odchodu do postele předcházel půlnoční přípitek

 Rok 2018 je už pár dní za námi. Přes všechna má odhodlání, ani tentokrát jsem nebyla na blogu příliš aktivní. Tak mi alespoň dovolte tento rok nějak shrnout, možná i zhodnotit. Uvidíme, co z toho nakonec bude, až to dopíšu 

Když mě loni v říjnu propustili z práce měla jsem smíšené pocity. Na jednu stranu jsem měla vztek: Nepočítala jsem s tím. Bylo to v době, kdy se nabírali desítky nových zaměstnanců do nově otvírané haly a před branou jich určitě neslály zástupy - ostatně o tom svědčil i fakt, že jsme skoro rok dělali v oslabení (na každé směně nám chyběl jeden člověk a než se podařilo

Upozornění:Tento článek obsahuje drastické záběry a tudíž není vhodný pro slabší povahy, vegetariány a malé děti! Prosím, odejděte zavčas! Ještě tu jste? Tak si pak nestěžujte! Já vás varovala.

Gregorek a Liborek si žili jak "prasata v žitě". Baštili jen samé dobrůtky.

Předem se omlouvám, že až teď se vracím k Vánocům, i že tu chybí Novoročenka.

Vánoční svátky byly pěkné. Už několik let nám Ježíšek nosí stromeček v noci, takže ráno o Štědrém dnu už zdobí pokoj a my si můžeme v poklidu užívat sváteční atmosféru. Donedávna býval stromeček nastrojený, od minulého roku nosí jen se světýlky. Šikovné

Teď v předvánočním čase se napříč blogy šíří články o přípravách, pečení cukroví, vánoční výzdobě apod. A tady to stále zeje prázdnotou, protože prostě nemám čas. Ale konečně mám za sebou poslední adventní jarmark, také notebook už mě "nezlobí" a já se tedy také můžu podělit o své dojmy z posledních dní.

Začátek prosince

Na přelomu října a listopadu svět slaví Halloween. U nás tento svátek nemá žádnou tradici. Některým lidem to však přijde škoda a tak se na různých místech pokoušejí o vytvoření vlastní tradice oslav. Konkrétně u nás na vsi děti vyrábějí dýňové dekorace doslova ve velkém (viz články z let minulých 2010,

Ode dneška máme nového mazlíka. No, spíš můj manžel, já veškerou havěť spíš jen fotím a píšu o ní na blog. Jmenuje se Karin a je to 100% anglonubijská koza. Dovezli jsme si ji až ze Slovenska, protože u nás jsou tyto kozenky poměrně nedostatkové. Kozlíka můžete mít hned, je jich dost, ale kozenku? Na ty se čeká v pořadníku! Momentálně chovatelé berou záznamy na rok

Vím, poslední dobou tu na svou práci spíš nadávám. Ale není to kvůli práci samotné, ta se mi docela líbí a klidně bych si dovedla představit, že v ní strávím zbytek života, pokud by všechno šlapalo tak, jak má.

Dnes jsem se tedy rozhodla vám přiblížit, co doopravdy dělám. A není toho málo! Vůbec nejčastěji v práci pícháme. Není to špatná práce, ale pokud je to celou směnu, dost to unavuje.

Tak by se dalo charakterizovat mé současné rozpoložení. Jsem unavená a do mysli se mi neodbytně vkrádá pocit, že život je příliš krátký na... Na co vlastně? Odpovědí si nejsem až tak jistá. Spíš je to o tom, že jej nechci trávit tak, jak jsem nyní nucená. Nestíhám totiž žít. Můj současný život je nikdy nekončící práce - v zaměstnání a potom ještě doma. Není čas na moje