Komentáře k článku: Držte mi palce!
bloud. well bloud.: Pracuju v organizaci pro dospělé lidi s mentálním postižením. Motivační dopisy s názorem, že si nás představují jako mateřinku pro přerostlé děti rovnou skartujeme a uchazeče, kteří to vypustí z úst na příjímacích pohovorech bychom nejradši skartovali taky :) Ta představa je špatná úplně od základu a dělá vážně hrozně hrozně moc škody.
Myslím, že prvotní obavy a snad i tu nešťastnou představu vám rozptýlí samotní klienti. Kdybych mohla být něčím nápomocná, ozvěte se.
kerria: Já chápu, že to je něco jiného a že je to poněkud nešťastná formulace. Ale nedovedu si dost dobře představit, co mě tam vlastně čeká. Bohužel, pracák mi rekvalifikaci zamítl, takže nemám ani žádné teoretické povědomí. Z toho, co znám je asi mateřinka opravdu nejblíže, ale zároveň je mi jasné, že ji to bude připomínat jen velmi vzdáleně.
van vendy: Ale nepochopím, proč ti pracák odmítl tu rekvalifikaci. Asi jsi narazila na blbce. Prakticky vzato, kdyby nebyl zájem, proč by tyhle rekvalifikační kurzy vůbec pořádali?
kerria: Oni naši politici a novináři nabídku rekvalifikací dost přeceňují. Pracák pořádá velmi málo rekvalifikací a převážně pro chlapy, většinou svářečský průkaz, průkaz na VZV a pod. Pro všechny bez rodzílu pak jsou v nabídce kurzy počítačové gramotnosti - už mi je nabízeli 3x (mě, účetní s 12-tiletou praxí a 2 semestry vysoké v oboru aplikovaná informatika *bzum*) Když jsem počítače s patřičným vysvětlením odmítla a ptala se po jiném kurzu, tak mi řekli, že si můžu najít nějaký kurz sama a požádat o jeho proplacení. Bohužel úřady v Prostějově patří k nejlakomějším v naší zemi a je dost těžké z nich cokoliv vyrazit.
Vlastně jo, koncem roku nabízeli rekvalifikace i pro ženský: Pro ty co mají 45 a více na kosmetičky a pro ty po mateřské na masérky. Posílaly je tam téměř plošně, protože na to dostali nějakou dotaci z evropských fondů. Naštěstí ani do jedné kategorie jsem nespadala ;-) Zajímalo by mě, kolik z těch ženských našlo po absolvování kurzu práci jako kosmetička nebo masérka.
van vendy: Já jsem právě takový kurz pro maséry dělala, dokonce jsem to dostala proplaceno z pracáku (ale tuhle skutečnost jsem zjistila až když jsem se přihlašovala, původně jsem si to chtěla zaplatit sama, ale když byla ta možnost, byla bych pitomá, kdybych ji odmítla).
Ale to bylo s tím, že začnu pracovat na živnosťák a že se tím budu živit. Moc masérek coby zaměstnanců dnes neexistuje, to je spíš vyjímka.
A taky je fakt, že živit se tím není vůbec žádná sranda, zvlášť pokud každý rok vystartuje z kurzu další dávka budoucích masérů (i když těch, co se tím budou živit, je třebas jen deset procent). Navíc ta podělaná situace s penězi, jak osekávají výplaty a zdražují, co se dá... od roku 2011 je to nějak v pr..., abych tak řekla. Přemýšlím, že s tím seknu a najdu si práci, ale kde? Nejdůležitější požadavky (znalost angličtiny a řidičák) bohužel nesplňuji, takže, i když mám maturitu, dnes to téměř nic neznamená.
Tak ať se ti daří! Jestli máš pro tu práci jen trochu sklony, mohla by ses uchytnout. A navíc by to bylo místo, kde by tě jen tak nepropustili...
adil: Držím palce !! Mohla bych vyprávět jak jsem na novém a náplní práce odlišném pracovišti, než na tom přechozím, začínala kdysi já. Začátky byly psychicky krušné,nakonec jsem zůstala plných 19 let, než jsem šla do důchodu.Držím palce ať Tě nová práce osloví a trvale zakotvíš a zjistíš, že ji máš ráda.
---
adil.pise.cz
kerria: Na tuhle práci nedokáže vůbec nic člověka připravit. Prostě to musí zkusit a teprve pak se uvidí. S tím přirovnáním k mateřince jsem to vážně přehnala, i když jsou tam i takoví "lepší" klienti - bohužel na jiných odděleních. Tohle jsou spíš takové jesličky. Děvčata (kolegyně) se zdají být fajn a zatím mě (možná je to schválně) k těm nejhorším pracem vůbec nepustily, takže ještě zůstávám.
signora: Budu ti opravdu držet palce, protože je mi jasné, že to nebude procházka růžovým sadem. Já byla nezaměstnaná kdysi jen dva týdny a když jsem po odchodu ze školství hledala uplatnění, dostalo se mi nabídky, abych pracovala s mentálně postiženými v chráněné dílně. Pracovala tam moje kamarádka, která měla postiženou dceru a tu práci vzala zejména kvůli své Janičce. Byla jsem se tam podívat a došlo mi, že bych na to opravdu neměla. Obdivovala jsem svou kamarádku, jak s klienty jedná. Vysvětlila mi tehdy, že jsou to ve své podstatě děti v dospělém těle a že každý z nich potřebuje individuální přístup. Přiznám se, že jsem poděkovala za nabídku a současně jí i odmítla. Ne každý má tu trpělivost a klid. Naštěstí jsem pak sehnala jinou práci.
Budu ti opravdu ty palce držet.
kerria: Tohle by mě bavilo a tak trošku jsem doufala, že bych mohla něco podobného dělat. Ale na taková "pěkná" místa se stojí fronta a určitě dostanou přednost ti prověření a s kurzem.
van vendy: Jen jedno - uvidíš. Začátky budou vždycky horší, jako v každé práci, tady navíc v úplně neznámém prostředí a s lidmi, kteří se chovají a jednají úplně odlišně. Ne každý na to má povahu, ale zase, někdo na to povahu má. Moc držím palce! A moc bych ti přála spíš ten obchůdek se zbožím, jaké ti lahodí. Proč nemůžou lidi dělat to, co by je bavilo?
Já vím, blbá otázka.
kerria: Hlavně se toho lidi bojí (docela by se to hodilo k aktuálnímu TT-předsudky) a bojí se to i zkusit. Já jsem k tomu přistoupila opačně. Sice se taky bojím, ale řekla jsem si, že to zkusím a uvidím. Když mi to bude dělat nějaký problém, tak prostě řeknu, že už další den nepřijdu. Jednoduché, jak facka. Krom toho jsem kdysi chtěla studovat nějaký takový obor, jenže jsem ve čtvrťáku otěhotněla a bylo po studiích. Takže se může stát, že si splním svůj dávný sen, na který jsem sice už dávno zapomněla. A když ne, tak aspoň budu vědět, že nemám čeho ze své minulosti litovat.
janinka: Za prvé, gratuluji a za druhé, uvidíš. Jak tě to bude děsit, nebo budeš myslet, že to nedáš (hlavně po psychické stránce, i když ani ta fyzická bude asi taky náročnější), můžeš kdykoliv odejít. Ale přála bych ti, aby tě ta mateřinka pro přerostlé bavila :). Hodně štěstí!
adaluter: Asi už trochu s křížkem po funuse, ale přesto budu držet palce, když ne tahle práce, tak třeba jiná, hlavně ať tě aspoň trošku baví.