14. červen 2010 | 12.50 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
"Ahoj, tak co bylo ve škole?"
"Nic."
"Nějaký známky?"
"Ne."
"Co jste měli k obědu?"
"Už nevím."
.....
Že vám to něco připomíná? Komu taky ne. Ve spoustě rodin s (nejen) pubertálními dítky se podobné rozhovory odehrávají téměř denně. A pak, že prý se my rodiče nezajímáme! Zajímáme se. Nejen o známky a jestli jste jedli. Jenže na co se máme zeptat, když přijdete ze školy? Jaké šaty měla vaše třídní?
Tady je možná jeden z kamenů úrazu v komunikaci mezi dospělými a dospívajícími. Dospívající má pocit, že nás nezajímá nic jiného, než škola. Není to pravda! Jen nevíme na co jiného se zeptat. Zajímá nás, co děláte, jak se bavíte, s kým se přátelíte i vaše názory na cokoliv kolem. Zkuste někdy na otázku "Co bylo ve škole?" odpovědět: "Holky říkali, že v sousedním městě otevřeli super butik." "Franta mi nahrál nový mp3 písničky."... Prostě cokoliv, co vás ten den zaujalo, pobavilo,... Je dost pravděpodobné, že pak už nedojde ani na ty otázky o známkách a obědě. Místo toho si s vámi rodiče vymění pár vět na téma, které vás zajímá.
Je strašně těžké rozumět a chápat člověka, který s námi nekomunikuje, nebo jen minimálně. V případě naší Báry se už komunikace zvrtla z mé strany jen do příkazů. Není čas si toho říci víc a není to moje chyba. Bára nemá čas. Přijde ze školy, buchne taškou do kouta a je zas pryč. Jak mám do těch pár minut mezi pokojíčkem a koupelnou vtěsnat všechno, co mám na srdci?
Ani netuší, jak mě to deptá. Nemá čas si se mnou vypít kafe. Dokonce ani nemá čas s námi společně povečeřet. Ani o víkendu to není lepší. Nepamatuju se, kdy jsme naposled společně seděli u stolu. Vždyť je to pár minut a dalo by se toho tolik probrat...
Nedávno jsem narazila na článek "
Proč mami?" Pisatelce odpovědět neumím, nežiju s nimi. Ale sama bych dala nevím co za to, kdybych našla blog naší Báry. Právě proto, že se mnou nemluví. Nevím, co se děje. Nedokážu jí věřit, protože ji už vůbec neznám. Nevím s kým se přátelí, nevím kam chodí, nevím co ji zajímá.... Nevím o ní skoro nic. Jen mám poslední dobou pocit, že mě strašně nenávidí. Ale nechápu proč? Čím jsem jí ublížila? Chtěla bych to vědět, abych mohla svou chybu napravit..... Proto také brouzdám internetem a hledám jestli někde nenajdu její stopu.
Zpět na hlavní stranu blogu