Před nějakým časem běžela v rádiu, které v práci poslouchám, diskuze na téma "Kdo nám změnil život". Téma mě zaujalo a zamyslela jsem se, kolik takových lidí asi bylo v mém životě. A po chvíli jsem si uvědomila, že pár takových lidí skutečně bylo, a že si nejspíš vzpomínku zaslouží. Nebudu se rozepisovat o rodičích a dalších příbuzných, učitelích a spolužácích

Toto letadlo pochází z roku 2012. Já na ně natrefila až nyní, kdy jedna z mých oblíbených blogerek přesouvá svůj blog a protože si zároveň chtěla blog trošku protřídit a uspořádat, pustila se do toho ručně.. To znamená, že se mi postupně všechny její články zobrazují ve výpise nejnovějších a tak jsem na toto letadlo (z doby, kdy jsem ji ještě neznala a nečetla) natrefila.

Klub blogerů, ten je prima,

panuje tu vlídné klima.

Už delší dobu jsem tušila, že blog.cz jde do kytek a jeho oficiální oznámení o ukončení provozu mě až tak nepřekvapilo. Byla to jen otázka času. Ostatně potvrdil mi to i nedávný článek na Seznam zprávy. Mimochodem je zajímavý a stojí za přečtení!

 Čekají nás velké změny. Na západě už probíhají a je jen otázkou času, kdy to dorazí i k nám. Kdo je připraven, nebude zaskočen. Takže se připravme! Na co? No přece na úplně nový svět, který nás v budoucnu čeká. Je potřeba odstranit vše, co by mohlo urážet menšiny - aktuálně hlavně ty nádornostní, ale určitě se postupně ozvou i jiné.

Obyvatelé Černého Mostu v Praze, Černovic a Černých

Nevím, jeslti jsem se před dvěma lety zmínila o novém pejskovi v naší rodině - Bornovi, kterého jsme si pořídili po velmi krátkém přemýšlení, když jsme zjistili, že naši zahradu nezvaně navštěvují naši opálení sousedé. Slovo pejsek je trošku nadnesené, protože je to asi 60-tikilový mamlas budící patřičný respekt. Od té doby se nám sousedé vyhýbají, náš dům

Dnes bych vás ráda pozvala do nově založeného Klubu blogerů, jehož jsem členem.

V posledních letech jsem si zvykla vkládat na začátku nového roku jakési ohlédnutí za tím uplynulým. Důvodem bylo hlavně to, že jsem neměla čas (ani moc chuť) blogovat pravidelně, tak jsem své zážitky alespoň shrnula. Letos jsem se k blogování alespoň trošku vrátila. Zdálo by se, že ohlédnutí není až tak potřeba. Ale mě to nedalo a

Před téměř dvěma týdny nás opustil zpěvák Karel Gott. Zítra bude mít pohřeb. Nebyla jsem jeho velkou fanynkou, vlastně jsem nebyla nikdy ničí velkou fanynkou. Ale měla jsem ho ráda. Mám ráda hudbu všeobecně, je mi celkem jedno jaký je to žánr. Pro mě je důležité, jak skladba působí jako celek a jestli dokáže navodit nějaké pocity. Gottovy písničky to dokázaly, takže jsem je poslouchala ráda.

Přemýšlím,

Kočka je osobnost. Její vztah k člověku je rovnocenný - tedy alespoň z jejího pohledu. Krásně to vystihl spisovatel Josef Kolář v knížce Z deníku kocoura Modroočka.

"Já nemám pána, já mám svého člověka. Já si dělám, co chci a on si také dělá, co chce."

Naši kočku, případně kočky