Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

ver: Kočkomilové… jak hezké označení pro věznitele (možná jen zpola, ale přeci) divokých zvířat. Osobně jsem si nikdy kočku nechtěla pořídit, ovšem na vesnici si nás kdysi jedna adoptovala, taky měla sem-tam koťátka, která nám občas přišla ukázat, aby se ona hrdá maminka pochlubila… jen jsme jim nikdy ani nemuseli domov hledat, protože ty kočky prostě jdou vlastním životem a nikdy u nás žádný z jejích potomků nezůstal nadlouho a když se naučili vše, co umět potřebovali, šli si hledat vlastní domovy po svých tlapkách. Kočku jako domácího mazlíčka tak úplně nechápu a mám obavy, že u podobných „milovníků koček“, kteří si myslí, že kočka je něco jako akvarijní rybička a nemusí se během života projít po trávě, tato nádherná zvířata trpí. Ano, možná všechna tahle divoká stvoření, ovšem tak to prostě v přírodě chodí… přirozená selekce je krutá a spravedlivá, jak se říká, a kočky se o nějakou civilizaci a její vymoženosti neprosily. Upřímně věřím, že ony vesnické kočky raději zemřou svobodné než aby žily v kleci.

---
ver.pise.cz

janinka: Nejsem ani milovník koček, ani jejich odpůrce, ale z logiky věci mi přijde normální nechávat kočku zavřenou doma ve městě, stejně, jako mi přijde normální nechat ji volnost na vesnici. Pokud bych měla kočku, měla bych ji určitě zavřenou doma a to kvůli toxoplazmóze, znám hned několik případů kolem.

---
moje-mozkovna.blog.cz

tea: Já Vás úplně chápu. Máme dvě holky kočičí, sic kastrované, ale od jara do podzimu je máme na chalupě, kde "bydlí" v dřevěném přístěnku. Jezdíme tam za nimi na víkend, kdy je vymazlíme tak, aby neměly citovou nouzi Baští granule, ale taky hmyzáky, myši, trávu, šantu kočičí... Letos přemýšlíme, že bychom jim udělali zimní bydlík polstrovaný desítkou polystyrenem, aby se v bytě netrápily.
Takže Váš přístup mi připadá naprosto přirozený