V naší rodině se už stalo tradicí, že v předvánočním čase si jedeme udělat Vánoční náladu na nějaké Vánoční trhy. Poslední roky bývá naším cílem Olomouc - zdejší trhy mají opravdu Vánoční kouzlo. Letos jsme vyrazili poměrně brzy, hned po obědě, takže jsme přijeli ještě za světla. Ale to nevadilo. Stánků bylo poměrně dost, než je všechny obejdeme, bude tma.

Teď v předvánočním čase se napříč blogy šíří články o přípravách, pečení cukroví, vánoční výzdobě apod. A tady to stále zeje prázdnotou, protože prostě nemám čas. Ale konečně mám za sebou poslední adventní jarmark, také notebook už mě "nezlobí" a já se tedy také můžu podělit o své dojmy z posledních dní.

Začátek prosince

aneb malé povzdechnutí ...

Kdysi jsem byla hrdou členkou blogerského "Autorského klubu", který sdružoval autorské blogery z blog.cz. Největším a nejzáviděnějším privilegiem členů klubu byla možnost se prezentovat ve zvláštním výpise článků na titulní stránce

Na přelomu října a listopadu svět slaví Halloween. U nás tento svátek nemá žádnou tradici. Některým lidem to však přijde škoda a tak se na různých místech pokoušejí o vytvoření vlastní tradice oslav. Konkrétně u nás na vsi děti vyrábějí dýňové dekorace doslova ve velkém (viz články z let minulých 2010,

Mnozí si možná ještě pamatujete, že sbírám panenky Barbie. Nejen z ekonomických důvodů nakupuju většinou starší panenky na Aukru. Nejde jen o to, že jsou levnější. V průběhu let Mattel vyrobil dobrou padesátků různých typů tváří. Z tohoto množství se dnes vyrábí asi 10-15 tváří, ostatní se občas objevují ve sběratelských edicích - jenže ty se zase u nás prodávají ve

Opět máme před volbami a opět to v naší vsi pěkně vře. Není divu. Občané jsou už dlouho nespokojeni se současným stavem. Nebýt tří španě vyplněných hlasovacích lístků, už bychom dávno měli změnu. Ostatně ty tři neplatné hlasy našemu starostovi rozhodně na klidu nepřidávají. Hledá cestičky jak se u moci udržet. Protože mu minule taktika dvou kandidátek poměrně vyšla,

Ode dneška máme nového mazlíka. No, spíš můj manžel, já veškerou havěť spíš jen fotím a píšu o ní na blog. Jmenuje se Karin a je to 100% anglonubijská koza. Dovezli jsme si ji až ze Slovenska, protože u nás jsou tyto kozenky poměrně nedostatkové. Kozlíka můžete mít hned, je jich dost, ale kozenku? Na ty se čeká v pořadníku! Momentálně chovatelé berou záznamy na rok

Vím, poslední dobou tu na svou práci spíš nadávám. Ale není to kvůli práci samotné, ta se mi docela líbí a klidně bych si dovedla představit, že v ní strávím zbytek života, pokud by všechno šlapalo tak, jak má.

Dnes jsem se tedy rozhodla vám přiblížit, co doopravdy dělám. A není toho málo! Vůbec nejčastěji v práci pícháme. Není to špatná práce, ale pokud je to celou směnu, dost to unavuje.

Snad každý genealog dřív nebo později začne hledat více informací o předcích. Přecejen suchopárný výčet jmen a dat je trošku nuda, i když na začátku bádání se to zdá jako velké dobrodružství. Jak se však noří trošku hlouběji do historie, začnou mu na mysli vyvstávat otázky ohledně životního příběhu těch lidí. Jací asi byli? Byli bohatí nebo chudí? Co ovlivnilo jejich

Tak by se dalo charakterizovat mé současné rozpoložení. Jsem unavená a do mysli se mi neodbytně vkrádá pocit, že život je příliš krátký na... Na co vlastně? Odpovědí si nejsem až tak jistá. Spíš je to o tom, že jej nechci trávit tak, jak jsem nyní nucená. Nestíhám totiž žít. Můj současný život je nikdy nekončící práce - v zaměstnání a potom ještě doma. Není čas na moje