Rodopisné záhady

Snad každý genealog dřív nebo později začne hledat více informací o předcích. Přecejen suchopárný výčet jmen a dat je trošku nuda, i když na začátku bádání se to zdá jako velké dobrodružství. Jak se však noří trošku hlouběji do historie, začnou mu na mysli vyvstávat otázky ohledně životního příběhu těch lidí. Jací asi byli? Byli bohatí nebo chudí? Co ovlivnilo jejich život? Proč odešli z rodného kraje? Kdo byl otcem dítěte? ...

Některé z těch otázek najdeme odpovědi poměrně snadno. Jiné zůstanou navždy tajemstvím, i když pro odhalení pravdy člověk udělá tzv. maximum. Za těch pár let, co se genealogii věnuji už mám takových záhad nastřádanou pěknou řádku.

Mrtvý bod, aneb genealogova noční můra

To se stává dost často. Já ve svém bádání uvázla hned na několika mrtvých bodech, protože se snažím pátrat po čtyřech rodových liníích - tedy po předcích všech svých prarodičů. Vlastně bych mohla říct, že jsem momentálně uvázla ve všech čtyřech rodech.
Pátrání po předcích mého tatínka prakticky skončilo a to v roce 1717, kdy jsem objevila nejstarší záznam o svém pra-pra-...-dědovi. Starší dokumenty ani jiné dokumenty pro danou obec v archivech nejsou. Přitom matriky pro sousední obce jsou vedeny ještě nejméně o padesát let hlouběji do minulosti a jmenovci se to tam jen hemží. Jenže jak je roztřídit, když je tam tolik Václavů a Tomášů, to vážně netuším. Jako by se historie obce začala psát teprve na počátku 18. století. Byly starší dokumetny zničeny požárem, jak tehdy bývalo časté? Nebo jen někde leží zapomenuté v archivu a čekají na své objevení?
To s babičkou z tátové strany je ještě větší potíž. Tam jsem uvízla už u pra-praděda, tedy v druhé polovině 19. století. Podle dokumentů se pra-pradědeček narodil v Bohuslavicích u Kyjova, byl synem domkaře z Nechvalína, oženil se ve Snovídkách a žil v Nemoticích a později v Brně. Zdá se to být snadné. Stačí prozkoumat matriky Bohuslavic a mám to, ne? Bohužel, nemám. I ve zmíněných matrikách (a to nejen rodných) se to jmenovci jen hemží. Františky jsem tam našla celkem 3, ale žádný nebyl synem Kašpara - to jméno se v matrikách vůbec nevyskytuje. No, nebylo by to poprvé, co se pastor upsal v nějakém údaji, podobných omylů vám můžu jen ze svého rodu jmenovat desítky. Jenže jeden z těch Františků je asi o 40 let starší, než by měl být můj pra-pradědeček, takže kdyby to byl on, musel by se dožít asi 115 let, ale úmrtní list udává jen necelých 80. let. Zbývající dva jsou zase o 20 let mladší, odporuje záznamu o sňatku - nemohli se přece ženit ve 13. Nu což, obcí k prozkoumání mám dost... Ale to je jen zdání. V Nechvalínských matrikách se příjmení vůbec nevyskytuje, v Nemotických jsou jen sourozenci mého pradědečka a jejich děti. Záznam o sňatku ve Snovídkách je zatím v živé matrice a tudíž bych tam musela osobně.

Peripetie s hledáním předků mého dědečka z maminčiny strany jsem tu už zmiňovala. Po dvou letech jsem se konečně dobrala pravdy a mohla se posunout dál. Bohužel asi jen o 3 generace. Další generace je někde v Čechách, ale ne tam, co uvádí poslední záznamy. Budu muset prolistovat celou matriku narozených a zaměřit se na matky dětí, zřejmě matka pochází z nedaleka a do zmíněné vsi se podruhé provdala.
A o hledání předků mé babičky z maminčiny strany si můžu leda tak nechat zdát. Pocházeli z Polska a já vůbec netuším, jak po nich pátrat.

Znám jméno otce nemanželského dítěte, ale co dál?

Mnozí by zajásali, že se dopátrali jména otce nemanželského dítěte. Jenže tím vlastně celý problém začíná. Když ho nevím, tak mě to sice může trápit, ale vím, že s tím nemůžu nic udělat. Když ho vím a nemůžu s tím nic udělat, je to na mašli. V mém rodokmenu jsou hned dva takové případy, oba na maminčině straně.
Jmého otce své prababičky znám z ústního podání, v maminčině rodné vsi máme jeho hrob o který se rodina stále ještě stará. Mám dokonce záznam o jeho úmrtí a několik útržkovitých vzpomínek předků, údajně zemřel krátce před svatbou s pra-prababičkou. A to je vše. Bohužel v době jeho skonu se do matrik zapisovalo jen málo údajů o zesnulém. O pár stránek dál už jsou záznamy kompletní včetně rodičů a původu. Prostě smůla, protože byl přistěhovalec bůhví odkud. A druhá smůla byla druhá světová válka, kdy při požáru okresního úřadu na konci války shořela většina dalších dokumentů.

Teprve nedávno jsem se náhodou dozvěděla i jméno, vlastně jen příjmení, mého pradědečka. Prababička si své tajemství vzala do hrobu a v rodině se tradovalo, že dědeček má "modrou krev", protože prababička prý sloužila u vrchnosti. Teď už víme, že modré krve nám v žilách nekoluje ani kapka, tedy rozhodně ne z této rodové větve. Pradědečka prý tížilo svědomí a na smrtelné posteli se ke svému nemanželskému synovi přiznal. Mé tetě to před pár lety řekl vnuk toho prostopášníka. Teta sice stále slibuje, že mi zjistí jméno a data, ale zatím stále zůstává jen u slibů. Možná ji moje rodová kronika nakopne, aby konečně něco udělala pro to, aby mohla mít i tu svou.

Památka na někoho, koho nikdo z rodiny nezná

Když jsem se začala zabývat rodokmenem, vzpomněla jsem si, že u babičky v parádním pokoji visíval obrázek s fotografiemi: Památka z vojny. Nikdy dřív jsem ho blíž nezkoumala, ale domnívala jsem se, že je to dědečkův obrázek. Když jsem potom navštívila strýce, kterému většina věcí po babičce zůstala, chtěla jsem ten obrázek vidět, případně odfotit. K úžasu mému i ostatních jsme teprve teď zjistili, že na obrázku je nějaký Richard, kdežto můj dědeček byl Josef. Navíc v letech, z nichž památka pochází, bylo dědečkovi teprve 10 let. Nemohl to být ani dědečkův bratr, protože to by ho prababička musela mít asi ve 12 letech. Tak kdo to, sakra, byl? Ve vojenském archivu mi na dotaz odpověděli, že bez znalosti data narození mi nejsou schopni záznam vyhledat. Matriky jsou stále živé, takže se do nich nedostanu. Neznáte ho někdo náhodou?

Dědečkův "stříbrný tolar"

Tato záhada mi nedá spát a tuze ráda bych ji objasnila. Dědeček prý asi ve věku 10-12 let zachránil topícího se kluka a jako poděkování dostal od starosty obce na památku nějaký "stříbrný tolar". Ten tolar se ztratil, nejspíš  zůstal v troskách jejich domu, zničeného při náletech spojenců na Židenice. Jenže o dědečkově hrdinském činu určitě bude záznam alespoň na úřadě, možná i v novinách. Ale na kterém úřadě? Rozmezí těch dvou let (možná i více) znamená, že se to mohlo stát v Olomouci, v Praze nebo v Brně. Jak to mám zjistit?

Však největší rodopisnou záhadou je pro mě moje máma a to, proč je tak zlá nešťastná. Jaké tajemství se asi skrývá za její paranoiou? Proč mě nemá ráda a žárlí na mě? Proč mi nikdy nechce nic vyprávět o svých rodičích?.... Mám hlavu plnou otázek ale odpovědí se bojím. Mám jen tušení, ale pravdu raději ani znát nechci.