Exkurze do archivu

Pojďte se tedy podívat, jak to v takovém archivu chodí. Pokud očekáváte regály s hromadami papírů a sebe jak se mezi nimi pohybujete a hledáte a když náhodou něco najdete, tak to klidně můžete ztopit, tak na to zapomeňte. Tohle jsou představy režisérů amerických filmů.

Do skutečného archivu vás totiž vůbec nepustí. Vy se dostanete pouze do badatelny, jak se ve všech archivech říká místu vyhrazenému pro nahlížení do archiválilí. Vybavení badatelny je obdobné, jako v jakékoliv jiné studovně: Spousta stolů se židlemi, u každého elektrická přípojka (obvykle na notebook), v rohu místnosti čtečky mikrofilmů. Snad ve všech našich archivech je badatelna střežena kamerovým systémem.

V badatelně má službu nějaký archivář(ka), která s vámi vyřizuje všechny formality. Při příchodu s vámi vypíše badatelský list - formulář, kde sdělíte důvody svého bádání a jak hodláte se svými objevy naložit. Teprve poté vám mohou být předloženy archiválie ke studiu. Donáška z archivu probíhá v určené hodiny. V tomto směru je lépe si objednat alespoň jeden materiál telefonicky předem, většina archivů vám v tom vyjde vstříc.

V badatelně je třeba dodržovat řád. Jeho přesné znění najdete na stránkách příslušného archivu. Ve zkratce by se dalo říct, že do badatelny si nesmíte vzít nic, kromě psacích potřeb, poznámkového bloku, fotoaparátu a notebooku. Všchno ostatní si musíte odložit do uzamykatelných skříněk. Potom už nic nebrání tomu pohroužit se do starých dokumentů.

Pokaždé, když přijdu do archivu, tak cítím takové zvláštní vzrušení. Podobné jsem cítila jako dítě o vánocích. A každá matrika je pro mě jako zabalený vánoční dárek. Ještě nevím, co je uvnitř. Těším se a zároveň se trošku bojím, že to bude nečitelné. Nebo že tam nic nenajdu - i to se občas stane. A čím starší  matrika, tím větší je to počáteční napětí. Protože čím starší matrika, tím méně obsahuje údajů o osobách a hledání předků se tak stává složitějším. Je potřeba vypsat všechny nositele rodového jména a teprve jejich porovnáváním zjistit, který z nich je náš pra-pra....děd.

Máte rádi puzzle? A všechna se vám zdají příliš jednoduchá? Zkuste rodokmen. Je to jako skládat puzzle, které někdo rozsypal po lese.