Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.
Jsem členem
|
Úspěchy a ocenění:
|
Kouzlo genealogie
18. duben 2010 | 20.57 |
Moje maminka mi dala lásku k historii. Říkala totiž, že dějiny jsou jako pohádka, plné králů, královen, princů a princezen, ale i obyčejných lidí, neskutečných příběhů, napínavých dobrodružství, které někdy skončí šťastně a jindy zase ne. Základní linii historických příběhů každý alespoň trochu zná ze školy. Tato linie se týká významných událostí v našich zemích. Ale v té době žili i prostí lidé, jejichž život tyto historické události ovlivňovaly. O nich však dějiny mlčí.
Na počátku genealogického bádání stojí otázka: Kdo vlastně byli moji předkové? Tuto otázku jsem si položila já, stejně jako všichni ostatní rodopisci. Odpovědi je možné nalézt v dobových dokumentech uložených v archivech. Ovšem s každým objeveným dokumentem o životě předků vyvstávají další a další otázky, které člověka znovu a znovu ženou do archivů a nutí ho probírat se hromadami starých dokumentů, luštit stará písma, louskat latinu...
· Kolik měla rodina dětí? A kolik z nich se dožilo dospělosti?
· Kdo byli kmotři? V jakém vztahu byli k rodině?
· Odkud rodina přišla? A proč opustila rodnou ves?
· Čím se vlastně živili?
· Co obnášelo řemeslo, jemuž se věnovali?
· Jak asi vypadal jejich každodenní život?
6px; font-family: "Trebuchet MS", "Geneva CE", lucida, sans-serif; color: rgb(86, 86, 86); text-align: justify;">· Byli chudí, bohatí nebo měli tak akorát?
· Zapsal se někdo z předků alespoň do místní historie?
· Uměli číst a psát? Chodili do školy? Jak jim to šlo?
· Jak asi vypadal dům v němž bydleli? Jak byl zařízený?
· Jak život našich předků ovlivnily různé války?
Otázky přibývají a přibývají s každou nově získanou informací. Vůbec nejvíce otázek vyvstává v souvislosti s nemanželskými dětmi mezi předky. Ale v tomto případě zůstanou pravděpodobně bez odpovědi. I když... Dnes už je možné ze vzorků DNA zjistit zda jsou dva lidé příbuzní a vzniká databáze DNA pro genealogické účely.
Myslíte, že je nemožné najít odpovědi na všechny ty otázky? Není. V našich zemích se zachovalo mnoho dobových dokumentů. Je možné poměrně podrobně rekonstruovat životopis předků asi 200 let zpátky, což představuje asi 8 generací. O něco méně podrobné informace lze zjistit i hlouběji do minulosti a to až 400 let zpět. Při troše štěstí se badatel může dostat kousek před rok 1600.
Kde všude tedy můžeme pátrat? Všechny historické dokumenty jsou uloženy v různých archivech podle příslušnosti té-které obce. Něco je v oblastních archivech, něco v okresních archivech, něco se dá najít v knihovnách především vědeckých a univerzitních. Občas můžeme na něco zajímavého narazit i v regionálním muzeu. A nesmím vynechat ani v dnešní době největší zdroj informací - internet. A jaké dokumenty můžeme vlastně zkoumat?
· Nejlepší je začít u žijících předků - obvykle mají u sebe spousty dokumentů po svých rodičích, či prarodičích, staré fotografie a v neposlední řadě vzpomínky na staré dobré časy.
· Z dobových dokumentů jsou to především matriky narozených, oddaných a zemřelých
· Různé soupisy obyvatel (soupisy obyvatel podle víry, berní ruly, sčítací operáty)
· Pozemkové knihy nám poskytnou mnoho informací o majetkových poměrech rodu
· Katastry (Tereziánský, Josefský a Stabilní)
· Církevní dokumenty - především doklady k matrikám, zpovědní seznamy, seznamy biřmovanců, soupisy darů...
· Školní dokumenty nám poskytnou informace o školní docházce, prospěchu a v některých případech i o majetkových poměrech
· Cechovní dokumenty - poskytnou informace o vyučení, přijetí do cechu, vandru aj.
· Obecní kroniky z nichž se dozvíme všeobecné poměry v obci, někdy v nich můžeme najít i zmínku o předcích např. pokud se nějak podíleli na dění v obci.
Samozřejmě to není všechno! Jsou to jen nejdůležitější archivní materiály využívané genealogy. Podle toho, co se o svých předcích dozvíme můžeme studovat další materiály. Také odborná literatura nám poskytne množství informací. A pokud máme štěstí na místo a období, můžeme čerpat i z beletrie (např. romány Boženy Němcové, Terezy Novákové, Karoliny Světlé a dalších autorů), z níž se dozvíme mnoho podrobností o běžném životě předků.
Genealogie je droga. Jak to člověka chytí, už nedokáže přestat. Je to jako by se člověk dostal do stroje času. Před námi se najednou otvírají osudy lidí z dob dávno minulých. Lidí s nimiž nás spojuje krevní pouto - našich vlastních předků. Lidí jimž vděčíme za to, že tu vůbec jsme i za to jací jsme.