To je oč tu běží... Vypůjčila jsem si slova klasika. Pokud někdo namítne, že je tam hrubka, tak vězte, že není. Chtěla bych se zamyslet nad používáním fyzických trestů ve výchově a podělit se s vámi o svůj názor.
Na tvé malinké planetě ti stačilo posunout židli o několik kroků. A dílval ses na soumrak, kdykoliv se ti zachtělo.
Máma - člověk, který by měl dávat pocit bezpečí. Ale někdy tomu tak není.
Sotva jsi vykoukla na svět, pláčeš. Je pochopitelné, že máš strach, vždyť jsi právě prožila nejtěžší okamžik svého dosavadního života. A svět kolem je studený a cizí. Kde je teplo mámina bříška?
... a já ti povím, jaký jsi.