Na nás, maminky, se neustále odevšad hrnou různé informace, co je pro naše děti nejlepší. Toto se týká především kojení (ale nejen toho). Kampaň kolem kojení mi v mnohém připomíná TV reklamy na různé výrobky, mnohdy pochybné kvality.

Nedávno mi přišlo mailem povídání o tom, jaký je učitelské povolání adrenalin. Jak je náročné čelit třicítce rozjívených dětí, kteří si jich vůbec neváží, ba přímo jimi pohrdají. A rodiče? Ti se obvykle přidávají na stranu dětí. Kde

Nedávno jsem četla zajímavý článek o kojení. Jeho hlavní myšlenkou bylo, že by se měla změnit kampaň na podporu kojení. S tím názorem se plně ztotožňuji.

Už dlouho přemýšlím o tom, proč někteří lidé mají děti. Ne, že by je neměli mít. Až na pár výjimek každý má právo mít děti. Přemýšlím o důvodech, proč si lidé děti pořizují. Co je k tomu vede?

Čtvrtina mladých lidí ve věku 15-29 let si myslí, že senioři žijí na úkor mladší generace. Pro řadu mladých lidí představují senioři spíše ekonomickou zátěž a zdroj problémů, který jim odčerpává peníze, které jim podle jejich názoru patří. Vyplývá

Téma porodů je mezi ženami velmi oblíbené a často diskutované. Především kdy kde a jak která rodila, spokojenost/nespokojenost s průběhem, personálem porodnice, a hlavně tzv. rutinní zásahy do porodu. V souvislosti s tím už ve mně

Sice se nedá říct, že náboženství (odvozenina od slova boží), ale víra to je. Ateisté jsou hluboce věřící lidé, někteří z nich až fanaticky věřící.

Na světě je několik set, možná i tisíc různých náboženství. Které z nich je to správné? Který bůh je tedy ten jediný pravý? Odpověď je překvapivě jednoduchá. Najdeme ji v Bibli, stejně tak i v Koránu a zřejmě i v dalších svatých knihách.

Také jste si toho všimli? Zatímco všude ve světě je otázka "Jak se máte?" považována za zdvořilostní frázi a dle etikety se na ni patří odpovědět "Děkuji, dobře." případně něco podobného, u nás v ČR toto společenské pravidlo