Propagace kojení a její důsledek

Laktační liga odvedla velký kus práce. Díky propagaci a podpoře kojení se zvýšil počet kojených dětí. Ovšem (a je to jen můj laický, ničím nepodložený názor) zvýšil se i počet žen, které měly nebo mají kvůli kojení, či nekojení psychické problémy.

Dnes si může každá žena najít veškeré informace ohledně kojení. Jsou všude kolem nás, v knihách a časopisech, na internetu, v předporodních kurzech, v letáčcích u gynekologa ... A jsou hodně podrobné. Popisují všechny možné problémy, se kterými se můžeme během kojení setkat. Nedivím se, že spousta žen začne panikařit: "Co když to nedokážu!" Většina tu myšlenku rychle zažene, ale podvědomí je sviňa! Tam ta obava hlodá a hlodá až nahlodá a naruší sebedůvěru. A když konečně dojde na věc a žena porodí a měla by kojit své dítě, je přehlcená teoretickými znalostmi, ale zároveň vystresovaná a nejistá. To se podle mě podepíše jak na přístupu matky ke kojení, tak na tvorbě mléka samotné.

Druhá kategorie jsou ženy, které kojit nedokázaly. Je jedno z jakého důvodu, ale řekla bych, že většina prvotních potíží pramení právě z té dokonalé informovanosti a následné nejistoty. Ovšem díky tak velké propagaci kojení, mají tyto ženy pocit, že selhaly. Jsou z toho psychicky špatné a nějakou dobu jim trvá, než se s tím dokážou vyrovnat. A okolí jim to nijak neulehčuje. Otázky ohledně kojení se řeší takřka na každém kroku. Zvláště některé ženy, které kojí bez větších problémů, jim to dávají jak se patří sežrat. Už jsem se setkala i s názory, že se dost nesnažily, že to příliš brzy zabalily, že daly přednost svému pohodlí, před tou nejlepší potravou pro dítě... Je to sobecké, necitlivé - prostě hnusné!

Myslím si, že změna způsobu propagace by mnoho těchto problémů odstranila. Ovšem, jak tu kampaň vést, aby byla více účinná a psychicky nedeptala, to nevím. I kdyby se přestaly rozebírat všechny možné problémy s kojením, tak internet je bezedná studna informací a dnešní ženy (samozřejmě nejen ženy) jsou dychtivé se dozvědět, co nejvíce, aby byly opravdu dobrými matkami. Asi by stálo za to, pořád zdůrazňovat, že všechny ty problémy nejsou tak hrozné, jak se na první pohled zdá, že každou ženu nepotkají, že kojení je přirozená věc, které se není třeba obávat... A hlavně sesadit mateřské mléko z toho piedestalu nenahraditelnosti!

Přeci, když to nejde, svět se nezboří. Máme velké štěstí, že nám dnes děti nemusí umírat hladem, nebo v křečích z neupraveného kravského nebo kozího mléka! Jsme všechny milující matky, které se snaží svým dětem dát to co považují za to nejlepší čeho jsou schopné. A mezi námi: I UM má proti MM nějaké výhody.