Léto s chřipkou

Když se minulou sobotu tak rapidně ochladilo, manžel začal protestovat proti spaní při otevřeném okně, prý je mu zima. Jenže... Po předchozích tropech byly stěny našeho baráku naakumulované teplem, takže ač venku kolem 15 stupňů a netopíme, v domě se teplota stále ještě drží na 25. Na noc nic moc.

A tak došlo k tomu, čemu došlo. V noci jsem se příšerně zpotila. Fakt ze mě lilo. To ovšem mělo za následek, že mi pak zase byla zima. No nic, v polospánku jsem si přitáhla peřinu víc k hlavě. Sice mě to zahřálo, ale až moc. Ve spánku jsem se tedy zalitá potem opět vykopala z peřin a zmrzla. To se opakovalo skoro celou noc. Že já blbka radši nevylezla z pelíšku a neotevřela to okno!

Ráno jsem nebyla tak úplně ve své kůži. Včera už jsem měla rýmu jako trám a dnes je mi ještě hůř. Moje nachlazení bohužel způsobilo to, že manžel ještě víc protestuje proti otevřenému oknu, prý se mi to zhorší. A tak už se třetí večer potím jako prase a čekám až manžel tvrdě usne, abych  i to pitomý okno otevřela.

Nevím, jesti mi to chřipku zhorší nebo ne. Alespoň se však můžu vyspat bez toho, abych se celou noc budila hned horkem a hned zas zimou. Kupodivu manžel spí jako nemluvně a otevřené okno mu vůbec nevadí.