Nevěřím na nešťastná čísla

Končím!

Nikoliv s blogem, ale s vánočním shonem. Sice mě to baví, ale už začínám mít plný kecky. Musím toho nechat dřív, než mi to začne otravovat vánoční atmosféru doma. Včera jsem vyřídila poslední objednávku na háčkované ozdůbky (andělíčky už nechci ani vidět) a dnes jsem definitivně (pro letošek) skončila s cukrovím. Sice jsem chtěla ještě pár nových receptů vyzkoušet, ale usoudila jsem, že už toho máme doma dost. No schválně, zkuste si to spočítat!

Tak kolik?

Jestli jste počítali správně, došli jste k číslu 13. Ještěže nevěřím na šťastná a nešťastná čísla. Musela bych něco ještě rychle udělat a už se mi vážně nechce. Ale je tu i druhá varianta, mnohem příjemější: Něco rychle sníst a tím zredukovat počet na 12 nebo ještě méně   Třebas to tak nakonec dopadne. Jelikož jsem krabici s cukrovím nijak neschovávala, spíš naopak ji dala rodině vplen, je docela možné, že na vánočním stole toho tolik nebude. Některé druhy mizí téměř závratnou rychlostí.

Co mě ještě čeká do Štědrého dne? Z předvánočních příprav už jen výroba svícnů na hřbitov, kteroužto činnost jsem si záměrně ponechala na sobotu. Kapr už je nějaký čásek v mražáku. Takže už jen trošku pošolíchat kvartýr (rozhodně to nemíním přehánět, neb jsem si na leden naplánovala malování) a Vánoce můžou vypuknout.