Když jsem koncem srpna psala své dojmy z nové ředitelky naší mateřinky, měla jsem smíšené pocity. Bylo tu několik věcí, které se mi líbily i pár takových, které mě znepokojovaly. Nejsem příliš zvyklá dát na první dojem a raději vyčkávám, až jak se věci vyvinou. Ovšem po dvou měsících působení paní ředitelky, pověstech (chcete-li drbech) kolujících po dědině a pár osobních setkáních se mé znepokojení stupňuje. Svůj díl na tom má i to, že se na obecním úřadě údajně množí stížnosti a sám pan starosta oslovuje rodiče s otázkami, jak jsou s novou paní ředitelkou spokojeni.
Na obecním webu se konečně objevily podrobnější informace o naší paní ředitelce. Dosud jsme jen věděli, že má čtyři tituly, ale ne z čeho. Teď tedy víme, že paní ředitelka absolvovala střední zemědělskou školu, obor ekonomika. Po maturitě se věnovala dalšímu studiu na VOŠ sociální, obor sociální práce. Dále pokračovala na pedagogické fakultě Ostravské univerzity, obor Vychovatelství s na resocializačním a reedukačním zaměřením (nevíte někdo, co to znamená?). Následovalo dvouleté doplňující pedagogické studium: Učitelství odborných předmětů. A nakonec pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, obor speciální pedagogika. Kromě toho všeho získala naše paní ředitelka také "Certifikát z psychomotoriky" a několik dalších osvědčení z nejrůznějších krátkodobých kursů (artefiletika, muzikoterapie, první pomoc apod.). Nějak mezi tím vším nevidím nic, co by se týkalo malých dětí. Spíš mám dojem, že se studium paní ředitelky zaměřovalo na nějakým způsobem problematické děti.
O předchozí praxi zatím žádné informace nemáme. Jen z úst paní ředitelky zaznělo, že pracovala postupně v pěti mateřských školách. V souvislosti s tím, co víme z webu o jejím vzdělání, to znamená, že od roku 2005 pracovala v pěti školkách. Zřejmě v žádné to nebylo déle než jeden rok, spíš méně, protože drby říkají, že učila také na sportovní škole a v nějaké zvláštní škole nebo ústavě.
Kariéra naší paní ředitelky nezačala nejlépe. Ze slibovaných pobytů na zahradě či hřišti nebylo nic, ačkoliv počasí v září i říjnu tomu přálo. Krom toho na vycházky s dětmi chodila jen školnice. Když konečně vyrazila ven s dětmi samotná paní ředitelka, byl průser: Jedna holčička z vycházky utekla domů. A ne jednou, stalo se to opakovaně. Také ve třídě bývaly děti občas bez dozoru. Stávalo se mi téměř pravidelně, že jsem přišla odpoledne pro Honzíka a on seděl sám ve třídě, zatímco učitelka byla někde vzadu zalezlá v nějakém kamrlíku. Moje trpělivost přetekla, když se na zavolání neobjevila a museli jsme ji s Honzíkem hledat, abychom jí oznámili, že jdeme domů. Manžel tvrdí, že ráno neodpovídá dětem na pozdrav, takže on jako rodič netuší, zda paní ředitelka vůbec přítomnost dítěte zaregistrovala a jestli je řevzala do péče, či nikoliv.
To nemůžu posoudit, ráno to do školky nestíhám, ale manželovi věřím.
Obrázek doplnilo pár setkání na obecních akcích. Na cyklozávodech jsem si ještě říkala, že je příliš brzy, aby ji děti nějak respektovali a poslechli. Na "Vařečce" jsme však trošku splkli. K mému zděšení z paní ředitelky vypadlo něco v tom smyslu, že "Vůbec nečekala práci s dětmi, protože prý v jiných školkách ředitelky dělají jen papíry a u dětí jsou minimálně". Takže ona vlastně nechtěla učit, ale dělat nějakou papírovou práci! Korunu tomu nasadila na závěr akce, když dětem místo popřání dobré chuti řekla, že to sníst nemusejí. Pokud měla do té doby podporu alespoň nějakých rodičů, v tu chvíli o ni definitivně přišla. Ano, pochopitelně to děti sníst nemusejí, ale to bylo v tuhle chvíli především v kompetenci rodičů a hlavně až když s tím děti začnou a ne už před jídlem!
Krom toho všeho si musím Hozníka nechat doma ve dny, kdy mají ve školce canisterapii a muzikoterapii. Minulý rok ho tyto aktiviti nebavily a hlavně pro něj nebyly přínosem, spíš naopak se během minulého roku stával čím dál agresivnějším vůči našim vlastním pejskům. Na schůzce jsem tedy vyjádřila svůj nesouhlas s jeho účastí, včetně důvodů. Bohužel jsem byla jediná, takže teď nemám žádného spojence. Paní ředitelka odmítla hlídat jediné dítě, přestože k tomu ve školce má prostory (jsou tam dvě třídy) a terapie vedou externisté. Chápala bych to u aktivit, kdy děti jezdí mimo školku, tam je obvykle potřeba přítomnosti obou zaměstnankyň (řetitelky i školnice).
Někteří rodiče už své stížnosti sepsali. Můj manžel se k tomu také chystá. Ale já zatím váhám. Co bude potom? Nezavřou nám školku úplně?