Před asi půl rokem se našemu Honzíkovi stala nehoda. Učil se chodit, ztratil balanc a upadl. A rovnou na hlavičku. Byla to rána, že bych byla přísahala, že mi zacinkaly skleničky v sekretáři. Plakal a potom do deseti minut usnul, přestože ještě nebyl jeho čas na spaní. Jistě chápete, že jsem dostala strach a tak jsme jeli na pohotovost. Pro jistotu. Nikdy bych si neodpustila,
Dnes, v den Dušiček, na mě padá melancholická nálada. Je to stejné jako každý rok. V tento den lidé uctívají památku zesnulých. Každý zřejmě trošku jinak. Někdo jde na hřbitov a zapálí svíci, jiný vzpomene motlitbou.