Dovolte abych vám představila neohroženého rytíře Johana von Grüneck. Právě se vrátil ze své výpravy na níž přelstil čarodějnici, přemohl bandu loupežníků, zabil strašlivého draka a vykonal mnoho dalších hrdinských činnů.

Sice vždycky říkám, že každý může psát na každé téma týdne, ale tentokrát je to téma skutečně diskriminační. Co máme psát my z vesnice? Když žádné svoje město nemáme, my máme svoji vesnici! Moje město... Které je moje město?

Tohle není jen fotka týdne, ale měsíce, roku, mého života... Ještě nikdy jsem neměla tu čest vidět páva s rozevřeným ocasem. Bohužel je také jediná, kterou jsem pořídila, protože Honzík právě v té chvíli nutně potřeboval čůrat. Než skončil,

Tento týden se s vámi podělím o obrázek svojí jmenovkyně. Tedy spíš je to obráceně, protože ona své jméno nosí podstatně déle a já si je jen vypůjčila pro svoji virtuální identitu.

Dnes od rána se u nás nemluví o ničem jiném. Nedivte se, vždyť Chropyně je jen necelých 15 km daleko. Několik lidí tam dojíždí za prací, pár dokonce pracuje přímo v chemičce. Skoro každý tu osobně zná někoho, kdo bydlí přímo v místě.

Minulý týden můj blog oslavil narozeniny

O nejnovější brněnské atrakci už toho bylo řečeno i napsáno spousty. Ač žiju jinde, jakožto rodačka se o dění ve své domovině zajímám a tak jsem byla zvědavá na to poněkud kontroverzní dílo, které už dostalo přezdívku "Brněnské

aneb jak to dělají ryby.

V tyto jarní dny může i obyčejná cesta do města být plná dojmů a zážitků. Do města jezdíme pravidelně každý týden minimálně jednou, spíš vícekrát. Ale nikdy to není takové jako teď na jaře. Posuďte sami: