O "výhodných" slevách si už několik let myslím své.
Kdysi dávno jsem si v jednom známém obchodě s elektrozbožím pořídila kuchyňský robot. Už dlouho jsem po něm toužila, měla našetřeno, náhodou byla cesta do města, tak proč ne, že? Podotýkám, že byl za normální cenu, tedy žádná "výhodná" koupě. Ale to mi nijak
Jsem namydlená. Dnes jsem našla na jednom blogu "volební kalkulačku". Mého favorita mi vyškrtli a já teď stále nevím, koho bych měla upřednostnit v boji o trůn, tedy přesněji o prezidentské křeslo. Rozhodla jsem se vyplnit ten test a zkusit, který z kandidátů nejlépe odpovídá mým názorům na různé problémy v naší společnosti.
Tak mi také bylo nabídnuto jedno teplé místečko v letadle. A protože nemám zrovna nic rozumnějšího na práci... A protože jsem po týdením háčkovacím výstavkovém maratónu poněkud vyšťavená na to, abych vymýšlela vlastní námět na článkek...
Napsat cokoliv kamkoliv na internet je poměrně adrenalinový sport. Váš názor uvidí stovky, možná i tisíce lidí. A až na vyjímky už ho nikdy ze sítě nevymažete. Přesto to spousta lidí (včetně mě) dobrovolně dělá. A občas za to každý
Kdysi jsem byla také šíleně dospělá. Je to už dávno, tak dávno, že si už nepamatuju, kolik mi tenkrát vlastně bylo, když se ten pocit dospělosti objevil. Asi to nepřišlo nijak náhle, ale postupně nenápadně jsem se začala měnit. A pak
Jsem dospělá, už hodně dlouho, už tak dlouho, že mám dospělou dceru. 18 let je jen číslo, to jsme se prostě dohodli, že od teď pro člověka budou platit jiná pravidla. Klidně jsme se mohli dohodnout i na jiném čísle: 17 let, 18+7/5
Sice málo, ale platím si penzijní pojištění, asi jako většina normálních lidí. Čím dál více si však kladu otázku, jestli dostanu své uspořené peníze zpět, až jednou dosáhnu důchodového věku? Zatím se nás všechny pojišťovny i politici
Šťastné a veselé. Svátky klidu, míru a pohody. Ano, tak bývají často nazývány Vánoce, snad nejoblíbenější svátek dětí. Ale v některých případech je klid a pohoda jen maska nasazená na těch pár minut rozbalování dárků u stromečku.
Zůstat bez elektřiny je nepříjemné. Ale nějakou dobu se tak dá žít. Přežijeme jednodenní výpadek proudu. Sice jsme takoví trošku zpitomnělí, palicujeme se od ničeho k ničemu a nevíme co dělat, ale větší následky to na nás nezanechá.