ztratyanalezy: To střádání a hromadění znám moc dobře, knih mám strašnou spoustu, také bych to měla včas protřídit. Také některé skončily v historických kufrech, se kterými kdysi dávno- před čtyřiceti lety, moje děti jezdily na tábory. Tak jako ty mám plno knih českých klasiků a v dnešní době o ně nikdo už ani nestojí. Až se k probrání dokopu a i když v našem městě antikvariát je, napadlo mě, že nejsnazší bude odložit některé knihy do k tomu určeného místa, kde si je někdo může jen tak vzít. Já už mám 77 roků a i když čtu ráda, pořád mám dost nepřečtených a až jednou ze světa odejdu budou mít moji potomci starosti kam s tím, přesně to "nerudovské"...
kerria: Knihobudky jsou taky řešení. Jenže tady o žádné široko daleko nevím. Tak si musím počkat, až pojedu do Brna...
iva: Někde jsou knihy i v nemocnicích apod. Já antikvariáty vzdala, dávali mi tak 20, 30 korun za knížky, co mi přišly zajímavé.
tlapka: Stěhovali jsme se na jaře, takže mám tu hrůzu ještě v paměti. Knihy, CD, desky... Část jsme věnovali domovu důchodců, část jsem věnovala školní knihovně (zejména o klasiky byl zájem), ta absolutně nejrozsáhlejší část šla do sběrného dvora a ta nejlepší se prodala přes knihobota. Přesně, jak píšeš, vezmou si provizi, ale je to bez práce.
kerria: Nejprve zkouším na různých místech, jestli by někdo neměl o něco z toho zájem. Mayovky už jsou pryč přes aukro. Ale obávám se, že i tak většina z nich skončí ve sběru.
jana: U nás doma knihovnu nemáme, protože všechno místo zabírají deskovky . Knížky mám v jedné skřínce v obýváku a i když by se mi líbila knihovna přes celou zeď, vím, že to je v našich prostorech momentálně nereálné. Třeba někdy
.
kyr: Já jsem v roce 14 dostal nápad. Plovoucí podlaha. teď toho lituji
---
kyr.pise.cz