Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

tlapka: Stěhovali jsme se na jaře, takže mám tu hrůzu ještě v paměti. Knihy, CD, desky... Část jsme věnovali domovu důchodců, část jsem věnovala školní knihovně (zejména o klasiky byl zájem), ta absolutně nejrozsáhlejší část šla do sběrného dvora a ta nejlepší se prodala přes knihobota. Přesně, jak píšeš, vezmou si provizi, ale je to bez práce.