Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

vendy (eumenidas): O způsobu školství se dnes vedou různé debaty, myslím, že dost věcí, které jsme se učili, sice v životě k ničemu nebyly (dodnes neužívám třídy, podtřídy nebo nadtřídy savců, ale vím, že něco takového existuje, matematickou trojčlenku bych asi dnes spočítat neuměla, i když s malým rychlokurzem ano, ale v praktickém životě ji taky nějak nepotřebuji, u počítání procent už je to něco jiného), ale pořád si myslím, že podstata toho učení marná není. Memorováním, které je vyčítáno, coby prázdné cpaní si do hlavy různých letopočtů nebo básniček nebo frází, si nejspíš tříbíme mozkové závity. Matematikou, i když mnohé z ní v životě nepoužijeme, si tříbíme rozvoj logického myšlení. Znát gramatiku u mateřského jazyka taky nepovažuji za zbytečné. Možná bych trochu pokrátila dějepis, protože od doby, co jsme se ho učili, přibylo dost světových i místních událostí, nicméně pořád bych začínala z hlediska historie tím nejzazším obdobím a pokračovala postupně až k dnešku. Všimla jsem si, že mnoho dějepisářů skáče jako blechy od pravěku k středověku, od baroka k novověku a zpátky k době bronzové, zkrátka, logický postup tu nevidím. Nevím jestli to takhle mají v osnovách nebo je to jejich vlastní snaha ozvláštnit učivo, ale podle mě je to dost blbé. I člověk se přece nejdřív promítne coby embryo, pak vyrůstá v mimino, rodí se a postupně se učí první slova a první krůčky a vše jde logickou linií k dospělosti a postupně ke stáří.
Ale v jednom bych souhlasila, a sice změny obsahu předmětu Občanská nauka. Vložila bych do ní nejen pojmy o právním systému, o různých druzích práv a případně odkazy, kam se odvolat, kde hledat, ale víc praktických dovedností, třeba i tu finanční gramotnost, vždyť i to je část našeho života. Taky etiku, chování k lidem, klidně i pravidla slušného chování ve společnosti, tohle se nám nějak vytrácí a je to škoda. Naučila bych děti, jak vyplňovat složenky. Jak si dávat na internetu pozor na podvodníky. Jak hledat v jízdním řádu, i když dnes je to lehké, zadat si odkud kam a spoje vyhledá internet, ale pořád neuškodí naučit hledat i v papírovém jízdním řádu. K tomu bych přidala zdravovědu, co dělat v případě první pomoci, jak se bránit proti napadení a jak nemluvit s cizími lidmi, i když tohle by mělo vzejít jako první od rodičů. Nějaký takový soubor pravidel a praktických věcí, se kterými se člověk může setkat v životě. Kdy a kam volat hasiče, kam volat na záchrannou službu, co dělat v případě zaseknutého zámku u dveří... Neříkám že se děti musí učit i soustružit nebo zasklívat okna, ale tohle jsou věci, které by se jim mohly v životě hodit.