Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

zlomenymec: "Škoda je, že učitelé sami nedokážou dětem předat alespoň nějaké příklady praktického využití školních znalostí. Na většinu toho si pak člověk musí přijít sám. A někteří na to ani nikdy nepřijdou - sice ty znalosti využívají, ale vůbec si to neuvědomují."

Přesně! Spoustu těch věcí třeba na gymplu se děti učí ne proto, že by ze všech měli být fyzici/matematici/češtináři/chemici/atd., ale proto, že to rozvíjí jejich myšlení, učí se učit, myslet, atd. Cizí jazyk se neučí jen proto, aby se člověk domluvil v cizině, ale taky proto, aby uměl myslet v jiném jazyce.

Ale jak to má ty děti namotivovat, když to ani sami učitelé často sami nevědí?

A zrovna ta rodinná nebo občanská výchova by byla super do praxe - třeba ty daně, jak říkáš, nebo jak si vyběhat něco na úřadě (zdravotní pojišťovna, OSSZ, pracák...), jak se dozvědět, na co mám a na co nemám nárok a hlavně jak je důležité v demokracii starat se o rozdíl mezi tím, co politici říkají, a mezi tím, co opravdu dělají atd. A že je hodně důležité se o to zajímat...

Brannou výchovu bych taky bral, stejně jako finanční gramotnost.

Já kdysi přemýšlel nad tělocvikem a zjistil jsem, že ten předmět mi nic nedal, kromě odporu ke kolektivním sportům A zdaleka jsem nebyl jediný. A přitom by taky mohl být užitečný, místo nějakých pitomostí na hrazdě a dvojtaktu v basketbalu nás mohli naučit jak správně cvičit, jak cvičit s vlastním tělem, jak se správně protahovat, jak správně sedět celý den na židli, jak se správně protahovat...