Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

kerria: To moc dobře znám. Když je někdo takový přímo v blízké rodině, tak se mu vyhnout prakticky nelze. Navenek (ne)reaguji stejně a ignoruji stejně jako ty. Ale uvnitř to bolí a trápí. S vědomím, že "nevědí co činí" lze i odpustit, ale zapomenout nelze.