První dojmy z práce už jsem popsala. Na tom se zatím nic moc nezměnilo. Ale bohužel, odpolední směna je náročná. Domů se dostanu až kolem 11 hod. v noci. Pokud se chci alespoň potkat s Honzíkem, musím ráno v 7 vstávat. Dopoledne uběhne tak strašně rychle, že na blog nemám vůbec čas. V rychlosti prolétnu jen pár svých největších oblíbenců, na které mám odkaz přímo z

První pracovní týden je za mnou. Přemýšlím, jak bych popsala své dojmy. Většina mých čtenářů chodí, nebo chodila do práce, takže víte, jak to v zaměstnání obyčejně chodívá. U nás je to asi podobné jako všude.

Původní pohovor jsem dělala na obsluhu nějakých strojů. A zpočátku mě docela štvalo, že si mě nevybrali. Místo toho mě šoupli

Přišlo to poměrně náhle, dalo by se říct jako blesk  z čistého nebe. V pondělí se opět zapojím do pracovního procesu. Ale na jak dlouho? Smlouvu mi sice napsali na půl roku, klasicky s tříměsíční výpovědní lhůtou. Jenže  podle toho, co mi personalistka řekla do telefonu, se jedná o nárazovou akci. Přesně se vyjádřila, že potřebují posílit stavy, aby stihli

Možná si někteří vzpomínáte, že loni o Velikonocích pro našeho Honzíka připravil Zajíček "bojovku". Honzíkovi se moc líbila. Dokonce tak moc, že jak se letos začaly blížit Velikonoce, tak si na ni vzpomněl a začal se těšit na tu letošní.  Honzík čekal, že zase dostane mapu a poschovávané dílky