Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

vendy (eumenidas): Tohle bylo moc milé připomenutí někdejších zajímavých projektů. Blogové letadlo mě docela bavilo, protože bylo trochu rozšířenější než obvyklé dotazníky.
A tvé odpovědi se mi líbily. Vlastně, máš hodně pravdy v tom, že všechno je o lidech, se kterými jsi. Ať se to týká vlastního života doma, nebo v práci, nebo na těch dovolených.
Té chvilce strachu, co jsi zažila kdysi v Husovicích, se nedivím - ten chlap mohl být fakt pako. Zatím to dopadlo dobře, možná se chtěl jenom vypovídat.
Jsem ráda, že jsem trochu mohla inspirovat a možná zkusím i tvé otázečky odpovědět.
Je fakt, že při tom ručním přesouvání jsem přišla na dost článků, které mě znovu pobavily nebo znovu zaujaly i dnes. Zejména soutěže, na ty jsem docela pyšná, protože se mi tam sešly fakt pěkné kousky, nebo některé básně, články na téma týdne, úvahy nebo slovní hříčky. Mám dojem, že to bylo moje asi nejkreativnější období, i když už v době, kdy mi zemřela máma. Dech jsem začala ztrácet až kolem roku 2015 a úplně kritická byl pro mě rok 2018. Dnes to není o moc lepší, díky tomu, co se momentálně děje, protože mi jde ï o práci a to nejen ve smyslu, že o ni můžu přijít, ale i ve smyslu, že se mnou chtějí manipulovat a přehazovat mě na jiné pracoviště, pokud tam někdo klekne s nemocí - protože nejsou schopni najít tam brigádníka. Samozřejmě to moje vlastní pracoviště by zavřeli, protože te!ď tam není ani druhá osoba do směny - tu nechtějí, nebo nejsou schopni zajistit. Nebo oboje.
Ale nechci fňukat, každý máme v životě nějaké trable, které musíme pořešit, nebo nás prostě decimují. Znovu, potěšilo mě, že jsem tě v tomhle inspirovala.
Dobré odpovědi, a taky dobré otázky.