Dešťový stín

Oblast jižní Hané leží právě v takovém dešťovém stínu. U nás neprší. Dokonce ani teď, navzdory všem předpovědím, neprší. Pokud meteorologové hlásí "místy přeháňky", pak máte zhruba 90% jistotu, že my mezi ty místa s přeháňkami nepatříme. Teprve předpovědi souvislého deště nad celým územím značí příslib, že by konečně mohlo zapršet i u nás.

Černé nebo ocelově šedé nebe na severu nebo na východě nás může nechat v klidu. Dokonce i když ani nad vámi není úplně jasno nebo alespoň polojasno a vzduch se prudce ochladí, není důvod si dělat starosti. Aneb jak se říká: "Z toho mračna nezaprší!" Západní strana, ta je sporná. Když tam se zatáhne, těžko odhadnout budoucnost. Někdy déšť přijde, ale přece jen mnohem častěji se fronta stočí na sever a nás jen o pár kilometrů mine. Dokonce se už párkrát stalo, že u nás bylo sucho, ale v sousední obci (na sever od nás) pršelo. Zato když se stahují mračna nad jižním obzorem... Ne nadarmo se té straně říká "Poscaný kout". Jakmile se tam zatáhne, máte jen pár minut na to, abyste sundali ze šňůry prádlo nebo poschovávali všechno, co nechcete, aby se namočilo.

Už jsem tu psala, že co jsme nastoupili do práce, celkem marně s kolegy vyhlížíme déšť. Za ty tři měsíce téměř nepršelo. Dny, kdy jsme byli poctěni dešťovými srážkami, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Zkoumavé pohledy na oblohu a debaty, jestli dnes už konečně zaprší, patří k našim každodenním ranním rituálům. "Nevypadá to..." tvrdíme stále našim mladším a místních poměrů neznalým kolegům i přesto, že nebe je zatažené a meteorologové hlásí přeháňky. Zpočátku čerpali naději z esemesek od kamarádů: "V Prostějově už prší, za chvíli je to tady." Nemám dobrý pocit, když jim tu naději seberu slovy, že "Tady od severu nikdy neprší."