týden vegetariánem

sem normální všežravec. Zastávám názor, že stava má být pestrá. Ale už jsem měla to štěstí a párkrát v životě jsem ochutnala ryze vegetariánskou stravu, většinou na různých soustředěných s naším tajči. Vegetariánská strava není špatná a občas něco uvařím i doma - vždyť nakonec taková rajská s vajíčkem a knedlíkem je podle všeho vegetariánské jídlo, ne?

Když jsme byli v létě na soustředění v Samadhi, tak jsme už dlouho dopředu věděli, že tam se budou vařit jen vegetariánská jídla. Budhisté mají úctu ke všemu živému a proto je v celém areálu "zakázáno" nejen jíst maso, ale také zabíjet např. brouky a jinou havěť. Náš vedoucí nám zjednal "prý úžasnou" kuchařku, tedy svoji maminku, která nám podle slibů měla vařit ty nejlepší vegetariánské lahůdky.

Zpětně bych řekla, že to spíš bylo nadstavbové vegetariánství - tedy veganství. Mléko, máslo nebo vajíčka na jídelníčku rozhodně nebyla. K snídani byly obilné kaše, každý den jiné, ale pokaždé stejně hnusné, omaštěné margarínem a přislazené pouze čerstvým nebo sušeným ovocem. Med, který někdo přivezl "na přilepšenou" zmizel hned první den a moje marmelády ho rychle následovaly. Dodnes nechápu, co je na rafinovaném cukru nevegetariánského, pravdou je, že celý týden nebyl k dispozici ani do kafe.

Večeře a občas i oběd bylo nějaké zeleninové jídlo. Víceméně mi všechna jídla splývala. Polévky a nějaká dušená zelenina s bramborem nebo rýží. Zeleninové polévky se lišily snad jen poměrem jednotlivých druhů zeleniny, jinak byly víceméně stejné. Dušená zelenina byla taková "na vodě" - chyběla tomu nějaká chuť a hlavně bylo to pořád to samý. Pokud to bylo to nejlepší z vegetariánské kuchyně... Jíst se to dalo, ale že by si člověk nějak moc pochutnal se říct nedá. Na tom jsme se shodli téměř všichni. Jediné jídlo, které mi utkvělo v paměti byla sekaná z nějakého zrní. Ta byla skutečně výborná, chuťově připomínala nádivku.

Naštěstí jsme hodně jezdili na výlety, a tak jsme obědvali mimo centrum, v nějaké restauraci. To byly panečku žranice! Tak si říkám, jestli jsme tam nevypadali jako utečenci z nějakého hladového tábora.