Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.
Jsem členem
|
Úspěchy a ocenění:
|
Proč jsem přestala číst
29. květen 2010 | 22.10 |
Vždycky jsem byla vášnivá čtenářka. Už jako předškolák jsem milovala knihy a podle obrázků "jako četla". Na konci 1. Třídy jsem začala chodit do knihovny a po nějaké době jsem zde byla pravidelným návštěvníkem a půjčovala si skoro vždy 6 knih (bohužel limit), které jsem o týden později vracela přečtené.
Nejen, že jsem knihy četla, ale chtěla jsem je i vlastnit a tak mám dnes doma poměrně bohatou sbírku. Odhadem tak 400 knih, z nichž jsem většinu přečetla.
Dnes však marně přemýšlím, kdy jsem četla naposledy. Určitě už je to více než 10 let. Z té doby mám v knihovně pár "nových" knih, které dosud čekají na přečtení. Dojde na ně ještě vůbec někdy?
A proč jsem vlastně číst přestala? Je to už dávno, najednou jsem měla pocit přesycení. Každá další kniha mi připadala známá, příběhy i zápletky se pořád opakovaly. Možná to bylo tím, že jsem četla pořád stejné autory, kteří tou dobou byly hodně populární... Těžko říct, ale dala jsem si tzv. pauzu.
Jenže pauza stále trvá. Když jsem si před nedávnem vypůjčila od kamarádky zaručeně výbornou knihu, tak mi její přečtení dělalo fakt problémy. Ne, že by se mi nelíbila, nebo že bych nemohla najít čas. Nějak jsem se pořád nemohla přinutit se do té knihy pustit. Nakonec jsem ji vrátila nedočtenou.
Říkám si, jestli to není i tím, že můj život je posledních pár let podstatně zajímavější a bohatší než kdy předtím. Možná i to má vliv na můj současný téměř odpor k literatuře. Můj vlastní život mi nabízí tolik skutečných prožitků, že nemám potřebu prostřednictvím knih utíkat do světa fantazie...