Zrození blogera

Ale kdo tedy vlastně jsem?

Jsem od narození rebel. Nikdy jsem nesdílela názory a postoje davu. I když v naší rodině byly moje rebelské názory tvrdě potlačovány. Už jako velmi malá jsem musela pochopit, že odkývat názor druhých mi v životě ušetří spoustu nepříjemností - křikem a citovým vydíráním počínaje, přes různé zákazy televize, vycházek... a výpraskem konče.

Přestože se dnes navenek chovám podle naučeného vzoru: tedy odkývat a odsouhlasit názor druhých, tak stále ve mně vře moje vlastní povaha a moje vlastní názory. Derou se na povrch jak magma ze sopky a já mám chuť křičet do světa: "Já to vidím jinak!" Ale rodiče odvedli dobrou práci a tak dál mlčím a přikyvuju.

Blahoslavený internet! Konečně mám možnost se o své (někdy i poněkud kontroverzní) názory i životní zkušenosti podělit. Už nemusím na všechno jen mlčky přikyvovat, už se můžu i vyjádřit.
Začala jsem své názory prezentovat v jedné nejmenované internetové diskuzi. Většina z nich strhla bouři reakcí a protinázorů. Zpočátku mi to přišlo líto, že se až tolik liším od davu. Ale později... Později jsem si uvědomila, že je to vlastně přednost. Pokud o něčem, co napíšu, lidé tolik diskutují, zřejmě je to nějakým způsobem oslovilo.

Tak se zrodil nápad na tento blog. Místo, kde můžu svobodně psát o všem, co se mi honí hlavou. Závěrem bych ráda všem svým čtenářům ať pravidelným nebo náhodným poděkovala za přízeň i za všechny reakce na mé články a to bez ohledu na to, jaké ty reakce budou.