Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

signora: Opět píšu až na druhý pokus. V předchozím komentáři jsem napsala název tmavé polévky s kroupami a můj příspěvek byl kvůli první polovině názvu smazán.
Na zabíjačce jsem byla všeho všudy jen jednou, ale byl to pro mě nezapomenutelný zážitek. Byli jsme pozváni i s dětmi a já je chtěla uchránit momentu, kdy půjde pašík na smrt. Hlavně jsem to však nechtěla vidět já. Takže jsem všemožně zdržovala, odkládala odjezd a když jsme už konečně vyjeli, upozornila jsem muže, že jsem doma nechala tašku s dárky pro hostitele. A jelo se zpátky. Zdržování splnilo svůj účel a oba pašíci už viseli. A já, které se dělá zle od žaludku při malém poranění, byla požádána, abych míchala krev. Odvrácená, s žaludkem až v krku jsem pak po chvíli byla vystřídána zkušenější hospodyní. Dobrovolně jsem se tedy věnovala odmývání nádobí, tu u něčeho postála, něco podržela, něco nakrájela. Stále jsem cítila tu krev. Je mi jasné, že jsem hlavně překážela.
Opravdu, nejsem vegetarián, miluju jitrnice (dnes jsem si jí dala k obědu), tlačenku, jelítka i tu polévku, kvůli které byl můj příspěvek smazán.
Upřímně se tu však musím doznat, že některé tvé fotky jsem doslova jen přelétla.