Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

naoki-keiko: Jsem také neznalec a naprostý laik. Kdysi jsem pár panenek měla, ale ty jsou teď dobře skryty. Prodávat se nebudou, byly to dárky. Je ale pravda, že panenky Barbie jsem nikdy neměla v oblibě. Ty moje jsou přes deset let staré a jejich obličeje, jako malému děvčátku, se mi nelíbily. Vždy na mně působily strašně, jak to říct... "ostře". To už jsem radši měla panenky (teď to nenapíšu dobře, ale hledat se mi to nechce) Steffi (možná je tam někde "h"), těchto panenek jsem měla víc a jejich obličejíčky byly takové mírumilovnější, dá-li se to tak nějak říci.
Tvůj článek se mi líbil z hlediska rad. Opravdu, všímáš si detailů nad kterými bych se nepozastavila (protože je nesháním, tak je to) a myslím, že do budoucna určitě někomu pomůže