Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

mauron: Hmmm. No jo, taky soucítím, ale to asi nepomůže. Takže má malá troška do mlýna.
Na tyhle pocity, kdy jsem měl strašně málo volného času a klaustrofobický pocit z nemožnosti vyhrabat se ven z krysího závodu mně vždycky pomohly dvě věci: První je aspoň chvilkový sport (stačí pár kliků, dřepů, výskoků na deset minut) - člověka to donutí se trochu zadýchat a přepnout do jiného světa - svého vlastního těla. A tou druhou je hudba. Stačí jednoduchý MP3 přehrávač a špunty do uší - třeba při žehlení, skládání prádla do pračky, věšení na sušák, vaření. Zase je člověk najednou napůl doma a napůl v jiném, hodně velkém světě. Zrovna dnes jsem objevil tuhle parádní skladbu:
http://www.youtube.com/watch?v=lPVBrRd9wCo
Možná se taky zalíbí ...
Vedle úžasné nádherné Gábiny Soukalové, kterou musí milovat snad úplně každý, je tohle další neskutečná externí pecka (interní jsou samozřejmě děti a rodina), která rozsvítila můj dnešní den. Hudba léčí a dává prostor a čas i tam kde už skoro žádný není ...