Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

janinka: Chápu tvoje pocity, také jsem si prožila podobné. Teď se to články o stáří díky tématu týdne na blogu jenom hemží a já si díky nim uvědomuju, že do důchodu mám třicet let. Je to děsivé pomyšlení, protože vůbec netuším, jak to v pětašedesáti v práci dám. Ale teď si nestěžuju, jsem vděčná, že mám takovou práci, jakou mám, bez víkendů a přesčasy jenom když já chci, výjímečně jsou noční inventury, ale dá se to přežít. O úklid se dělíme s manželem, jinak by to nešlo. Držím pěsti, ať je líp a o genetické výbavě bych moc nepřemýšlela, zcela jistě to nemá takový vliv, jaký se jí přikládá .