Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.
Jsem členem
|
Úspěchy a ocenění:
|
Článek To nám ten rok pěkně začíná...
Komentáře k článku: To nám ten rok pěkně začíná...
Čerf: Tradičně beru přelom roku a prvních 14 dní v lednu jako krizové období plné průšvihů a splínů. To, co píšeš, je samozřejmě extrém, ale cítím to blbé období i letos. Snad to bude pokračovat lépe, držím palce
vendy: Tak na tohle se nedá nic říct. To je opravdu snůška jobovek a špatných zpráv, snad až na tu poslední. S některými věcmi se dá časem srovnat (sestřenice i kamarádka), některé věci už napravit nelze, a jiné, tam je zase naděje, ale kdesi vzdálená.
Snad přešla ta špatná vlna a bude trochu lépe. I když některé věci už si z toho asi odneseš sebou i do příštích dnů.
....mauron: A právě kvůli takovýmto stavům je na světě náboženství. Co bůh dal, bůh vzal. My jsme jen malé boží děti, které sice něco zmůžou, ale na ty nejkritičtější věci jsme krátcí a musíme to nechat na něm a věřit, že aspoň něco udělá. Je to aspoň trochu uklidňující a uvolňující upjatou mysl.
... Můj problém, že nejsem věřící. A tak vyběhnu na kopec, dám si zabrat a do těla dostanu spoustu endorfinů, rozhlédnu se z výšky daleko po krajině, kde jsou dole v dálce ty naše malinké domečky a městečka. A i všechny ty problémy jsou malinké v porovnání s velikostí světa, přírody a zářícího Slunce na širokém modrém nebi ...
test: Žijeme v hodně porušeném světě a tak jsou zprávy o neštěstí lidí v našem okolí něčím zcela běžným. V každé chvíli se ale někde někomu děje i něco dobrého. Máme všichni tendenci nechat se zválcovat tím negativním a nevidět to dobré.
Mně začal rok docela dobře. Včera se narodila kamarádce dcera, další známá čeká porod každým dnem. Neštěstí byla, jsou a budou, ale dobro se tu a tam také prosadí.
Mauron nemá pravdu! Víra v Ježíše Krista vůbec nepředpokládá, že budeme v roli pasivních diváků snášet všechno a říkat si, jak jsme malí. Opak je pravdou! Mohu-li se nazývat Božím dítětem, pak je mi dána i možnost spoustu věcí ovlivnit. Některé činem, jiné modlitbou. Ano, i já se musím občas s něčím smířit. Ale zdaleka ne všechno nechávám jen na Bohu.
PS: Běhání by mi nepomohlo, lezení na kopce už vůbec ne.....
David Bachmann
---
test.pise.cz
mauron: Ale já nepíšu, že máme koukat v roli pasívních diváků, že nic nezmůžeme. Naopak. Píšu, že toho zmůžeme dost. Jen na ty kritické věci (smrt, nehoda) jsme prostě krátcí a nemá proto smysl jimi dlouhodobě zatemňovat svoje vědomí.
kerria: Děkuji za milé komentáře. Ono to nemusí být tak zlé, jak to na první pohled vypadá. Spíš se toho nakupilo moc najednou. Až si někdy říkám, jestli to není nějaké znamení, třebas vzkaz, že se nemáme užírat hloupostmi, protože jsou na světě daleko horší trápení.
mengano: No, tak na jeden týden je těch nedobrot opravdu dost.
Taky nemám zrovna nejlepší období. Nahrnuly se mi problémy a úplně jsem se zasekla.
janinka: Je pravda, že i mně tenhle rok nezačal příliš šťastně, díky podpoře mně blízkých a obzvláště blogerů, se ale teď snažím vidět to hezké a pozitivní. Ono to asi jinak nejde a co bude, to bude. Přeji ti, ať těch špatných událostí máš v novém roce co nejméně 
.
aves passeri: Já si taky nemůžu stěžovat... žádné jobovky. Tedy vlastně jedna by možná byla (otci našli rakovinu a jde v únoru na operaci), ale když já nějak věřím tomu, že všechno dobře dopadne. Že to není jobovka negativní, ale zpráva o tom, že našli nemoc včas a že ji vyléčí. Tak doufám, že se nemýlím...
Na druhou stranu smrt mě neděsí, otec už toho má dost za sebou, jen bych mu nepřála nepříjemné umírání... ale na to je ještě brzy. Proč strašit umíráním, když tak daleko ještě nejsme...
Jinak pracovně lepší, studijně pfuj pfuj: článek vyjde včas, tak dobrý...
valin: Někdy se to schumelí.. jak se zpívá v jedný písni a potom zase vyjde slunce, jak říkám já... Můj rok 2013 byl pro mě úplně strašlivý, nejhorší červen a červenec, co jsem asi v životě zažila. Upřímně doufám, že tento bude lepší a klidnější. Lidi jsou dnes pod obrovským tlakem a někdy prostě nevydrží..