Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

kerria: Rok jako takový špatný nebyl, jen náročný. Víš, my jsme to doma měli zařízený na to, že jsme oba v domácnosti. Chvíli to trvalo, než jsme se přizpůsobili nové situaci. Psychicky nás v práci deptají ustavičně. Víkendové přesčasy obvykle nařídí ve čtvrtek, spolu s tím, že je to naposled. A další týden se to opakuje a tak pořád dokola. Teď před svátkama nám ještě 18.12. nebyli schopní (spíš ochotní) říct, kdy v lednu vlastně zahajujeme. Já tohle jednání dost těžko snáším a bohužel se z toho občas psychicky zhroutím.