Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

kerria: Díky za podporu. U nás je trošku jiný problém, než v normálních rodinách. Máma s největší pravděpodobností trpí paranoiou - trpí utkvělou představou, že všechno, co uděláme má jediný smysl - ublížit přímo jí. My všichni schválně ničíme sami sebe, abychom ji, milující matku, zranili. A ona je v tom vlastně nevinně, jen se brání. Vyjít s takovým člověkem je strašně těžké.
Máš pravdu, je to máma a tu máme jen jednu. Ale zkus si představit, jaké to je, když matka o tvém muži mluví jako o kriplovi a o tvém dítěti prohlašuje, že není její vnouče. Problém je, že tohle říká jen, když jsme spolu naprosto samy. Pokud se v tu chvíli urazím, tak nikdo nechápe důvod a ona všechno překroutí.