Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

vendy: Přesto je dobré, že jsi k rodičům jela. Možná tě to vyčerpává, ale jsou to pořád tvoji rodiče a aspoň si jednou nebudeš muset vyčítat, že jsi je zanedbávala, nebo ses o ně nijak nezajímala.
To, že oni ignorujou tebe (jako v případě dárečku), chápu, že tě mrzelo. Koho by to nemrzelo? Nejde o dárek, ale o to, že si někdo vzpomene. A jak říkáš, i ta blbá čokoláda by udělal radost...
Honzík je krásnej kluk a kdoví, možná ještě Ježíšek zavítá. A když ne, Ježíška si užil a teď bude mít pro změnu dárky od rodičů...
A dobré je, že ses potkala s kamoškou a daly jste řeč, to je taky potřeba, trochu vypadnout z reality a vyčistit si hlavu.