radka*: Tolik ti rozumím a je nás určitě dost, nejsou to příjemné vzpomínky. Rozhodování o bytí či nebytí vlastního dítěte je to nejhorší, co může ženu potkat. Ať jsou okolnosti jakékoli, vždy je to buď a nebo. Je to hrozná, šílená moc, kterou nám příroda dala do vínku. A život je dlouhý a spletitý, rozhodování těžké v sedmnácti nebo čtyřiceti. Některé rány se nezahojí a já dodnes v duchu "vzpomínám" na narozeniny toho, kdo se vůbec nenarodil. Kdo mne opustil dříve, než jsem mohla udělat nejtěžší rozhodnutí, jaké matka může udělat. Výčitky nejsou o nic menší.