Dovolená "na zotavenou"

Ačkoliv se o "odstávce" mluvilo už od mého nástupu do práce, do poslední chvíle nebylo jisté, jestli se bude týkat i našeho oddělení. U nás totiž žádné stroje, které by potřebovaly údržbu, nejsou. Odstávka však sloužila našemu vedení jako motivace pro všechny ty nucené přesčasy. Pokud nestihneme splnit zakázky, tak prostě dovolenou nedostaneme. I přesto, že jsme se snažily, tak nám bylo ještě před pár dny naznačeno, že jsme  ve skluzu a s takovým laxním přístupem... No prostě, bude to naše chyba, jestliže dovolenou nedostaneme. Krátce na to už šla fabrikou  zvěst, že všichni zaměstnanci, jejichž poměrná část dovolené zatím nedělá 5 dní, žádnou dovolenou nedostanou, ale budou na dobu odstávky přeloženi do adjustace na výpomoc. Prakticky to  znamená, že naše oddělení (= adjustace) odstávku mít nebude.

Vedení nás nechalo až do poslední chvíle v nejistotě. Ta byla o to větší, že náš přímý vedoucí zase zkurvil jednu zakázku a zmařil tak celodenní práci všech tří směn z adjustace i z oddělení potisku. Stejný čas potom spolklo vybalování celé zakázky a odlepování špatných etiket z lahviček. Teprve ve čtvrtek (pro naši směnu poslední pracovní den) nám vedení milostivě podepsalo dovolenky. Možná dostali strach, že když nám po všech těch přesčasech dovolenou nedají, tak by se pan ředitel mohl ptát na důvod ... Ten poslední průser se prý musí ututlat!

Dovolená! Jak krásně to slovo zní. I přes to obrovské množství práce, která se mi za poslední tři měsíce nahromadila, jsem si týden pracovního volna užila. A věřte, že jsem se vůbec nenudila: Vybila, oškubala, vykuchala a zamrazila jsem všech 10 kačen, zavařovala oharky a meruňky, vařila marmelády, vyplela  zahrádku, vyžehlila většinu "odloženého" prádla, odmrazila a vyčistila mražák (na ty kačeny), ostříhala víno (cca 20 hlav), vyčistila myčku, digestoř i sporák, umyla okno v koulelně (při jarním úklidu jsem to nestihla), natáhla nové šňůry na prádlo, v důsledku havárie NB jsem v rámci zálohování souborů přetřídila a promazala fotky za uplynulé 3 roky (bylo jich cca 5000), napsala několik článků na blog (máte se ještě na co těšit), napsala dopisy svým novým pen-friends, dokončila další šatičky pro Bárbínku, přečtla téměř všechny vaše články z posledních 3 měsíců, denně se nejméně 3x rochnila hodinku v bazéně a dělala spoustu dalších potřebných i příjemných věcí.

V pondělí jsme se v práci shodly, že ten týden byl fajn, ale příliš krátký. A s obavami jsme čekali, co bude dál. Ne, nemýlili jsme se. Přesčasy i nadále trvají a to navzdory slibům, že skončí, až bude třísměnný provoz (k 1.5.), až bude v adjustaci plný stav (stalo se k 1.6.), do odstávky (20.7.)... Starší historii si nepamatuju, dělám tam teprv od dubna, ale děvčata tvrdí, že přesčasy začaly už před Vánoci. Momentální stav slibů je ve stádiu: "Vydržte ještě do konce prázdnin."  Jsem zvědvavá, co přijde koncem prázdnin...