Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

ed: Bohužel nezaměstnanost dopadla už i na Prahu. Z mých kamarádek nikdo zaměstnání nemá. Tiše jim závidím. Mají štěstí, že je manželé uživí. Manžel je nezaměstnaný už přes rok. Užívají si to naše děti. Aspoň nemusí být v systému do pěti a já pro ně nemusím běhat s vyplazeným jazykem. Jen ty prachy nejsou. Je to celosvětový problém. Podle mě bude hůř. Jediné, co by pomohlo opravdu pomáhat živnostníkům. Já bych si otevřela nějaký obchůdek s něčím, co mám ráda, hned. Manžel asi taky. Jenže podmínky jsou tristní a lidé nemají prachy.