Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

inenaso: Dějepis mne bavil do první sv. války,(šíleně) pak už ne. S tím rodokmenem si člověk uvědomí co lidí žilo před námi a zřejmě bude žít i po nás. Nikdo tu není věčně a přesto se někteří lidé tak chovají

---
inenaso.pise.cz

ruža z moravy: Doufám, že se dobereš dosud neznámých údajů. Bývá to zajímavé, co se člověk dozví, když začne pátrat.

---
ruzenka.blog.cz

adil: Já mám uschován velký kus rodokmenu z tatínkovy strany,otcův starší bratr podrobné údaje posháněl.Tak podrobně vypracované ale jen do roku 194O.Muselo to strýcovi dát hodně práce,býval učitel, projít fary, matriky a tak. Podrobně vypsány datumy sňatků,bydliště, narození dětí, úmrtí...velice zajímavé kořeny z otcova rodu.

---
adil.pise.cz

kerria: Občas se člověk dopátrá zajímavých věcí. Dnes už je to o hodně jednodužší, matriky už jsou skoro všechny digitalizované a přístupné přes internet. Bez toho bych se do pátrání snad ani pustit nemohla, protože máme nějakou kočovnou krev. Nikdo neseděl na "otcovském" gruntě, všichni furt courali někde po světě. Moje prababička procestovala půl Evropy, každé z jejích 6-ti dětí se narodilo někde jinde.

---
kerria.pise.cz

janinka: Na všechno musí přijít ten správný čas, všechno musí dozrát . Já začala se svým rodokmenem, když mi bylo patnáct, měli jsme to za úkol ve škole. Pak patnáct let nic a teď už se v tom zase pár let koupu .

---
moje-mozkovna.blog.cz

kerria: Mě bylo tenkrát kolem 17. Ale tenkrát to ještě bylo moc složité, jezdit po matrikách nebo po archivech. A to já ještě začínala v archivech. Bylo to docela děsný. Udělám si čas, zajedu do archviu v Olomouci a tam najdu jediný doklad, z něhož zjistím, že všechno ostatní je v Opavě. Tak si udělám výlet do Opavy, najdu dvě generace a zjistím, že starší dokumenty jsou zase v Olomouci...

---
kerria.pise.cz