Skutečně svobodnými se staneme až tehdy, když nás už vůbec nebude zajímat, co si o nás myslí ostatní lidé.

adil: V mládí jsem si také dopisovala do ciziny, jak jinak do Ruska.Bylo to hodně rozšířené už na základce. Taková družba dětí ,na dálku. Ještě v studentských letech jsem si dopisovala až na Ural, ke Sverdlovsku. A tak díky tomu mám vzpomínku na jednoho starého pána, původem Čecha,byl to děda Naděždy, se kterou jsem si psala. Možná že se v mém blogu ve vzpomínkách zmíním. Tak hodně zdaru, ať Ti pohlednice z různých koutů světa přibývají