Pár let po narození Báry jsem zažila zklamání. Já - takový knihomol a moje dcera nečte! Všechno mi teď vynahrazuje náš Honzík. Zdá se, že z něj bude vášnivý čtenář. Jaká to příjemná změna!
Ano, Honzík knihy miluje. Prohlížením obrázků se dokáže zabavit na velmi dlouhou dobu. Je mu úplně jedno, jestli "čte" dětské leporelo, opravdovou knížku, časopis nebo jen leták ze supermarketu. Čte totiž zatím jen obrázky. Ale s jakým zaujetím! Nadšeně ukazuje na obrázky a vykřikuje názvy lidí, zvířátek i věcí. Občas už zvládne i nějaké dvouslovné spojení a vyjímečně i krátkou, gramatiky prostou, větu. Nedivte se, vždyť je mu teprve 2,5 roku (fotka je staršího data).
Pro mě je to úplně nová zkušenost. Zatímco Báru na knížkách zaujalo jen to, že lze obracet listy, a tak zuřivě listovala a nedala se přimět k zastavení a prohlédnutí obrázku. Honzík je schopen obrázek zkumat do nejmenších detailů. Já už kolikrát nevím, co ještě k obrázku říct a on se dožaduje dalšího vyprávění. A tak si vymýšlím příběhy a při jejich vyprávění znovu ukazuju na jednotlivé části obrázku.
Zdá se, že za pár let konečně někdo opráší prach z knih v naší knihovně. Jsou téměř nové - kromě mě je nikdo nečetl.